VK
To jsem já

Tak tohle jsem já David alias

Křeček, Fousáč, Morče.

Narodil jsem se 31. ledna v minulém tisíciletí roku 1978. Během základní školy jsem se spolu se svými kamarády stal členem skautského oddílu.

113-ka, takové bylo jeho číslo, se stala pro mnohé z nás něčím jako druhým domovem, ve kterém se mohla dělat spousta věcí, o kterých se nám do té doby ani nesnilo. To se psal rok 91. Třebaže je to už celkem dávno, třebaže mám teď méně volného času, třebaže již nemám žádné oficiální funkce v našem oddíle, třebaže již málokdy přijdu na družinovou schůzku, oddílový pátek či výpravu, pořád se cítím být členem 113-ky.

Po základní škole jsem úspěšně složil přijímaci zkoušky na Střední průmyslovou školu stavební v  Dušní ulici (pro nezasvěceného čtenáře uvedu jen to, že v Praze existují dvě zcela odlišné stavební průmyslovky; a to méně kvalitní škola Gočárova a vysoce prestižní škola v Dušní), kam jsem po dobu čtyř jar (a také lét, podzimů a zim) docházel. To bylo v letech, no teď si ani nevzpomenu, ale pokusím se to někde zjistit. Od maturoval jsem řádně, dokonce s vyznamenáním. Pak jsem nějaký čas chodil na ČVUT, bohužel se to nějak zvrtlo a já si našel práci v Ateliéru Genesis, kde jsem pracoval jako projektant. Od roku 2001 jsem začal pracovat v Prefě Praha. Zprvu jako projektant později jako projektant, který se zároveň stará o kreslící software Nemetschek, a ještě později mi byla udělena funkce samostatného projektanta betonových konstrukcí, který se zároveň stará o již zmiňovaný software Nemetschek a nově ještě o veškerý hardware i software v celé projekční kanceláři a místy i jinde. Co jsem to vlastně dělal? Podílel jsem se na projektech Europarku Štěrboholy, pak Shopping Centra Zličín, Schoelleru Litvínov, TPCA v Kolíně, na KIA Žilina a mnohých dalších.

Volný čas nejradši trávím s foťákem na krku, baťohem na zádech a rukama na klávesnici (né, vše najednou, ale postupně).

A to je zatím vše, přátelééééééééééééééé tádydádydá.

Jó, a také jsem se oženil, málem jsem zapomněl.